Torchlight

Historie počítačových her je plná klonů úspěšných pionýrů. Měli jsme tu Doom klony, Dune klony a došlo i na Diablo klony. Písmeno D je čistě náhodné 🙂

Torchlight je jeden z posledně jmenovaných. Ve všech dobových recenzích se dá dočíst, že je to izometrická, čistokrevná rubačka, která si na nic nehraje. Je zajímavé, že toto konkrétní slovní spojení bylo použito snad vůkol ve všech recenzích, které se mi podařilo najít (a to počítám i recenze na druhý díl). Pojal jsem tedy touhu si nechat trochu propláchnout hlavu jednoduchou akcí, ukořistil jsem za mrzký peníz jednu digitální kopii ve slevě na GOGu a jal se trochu potrápit mojí letitou, ale věrnou myš.

Torchlight začal sbírat kladné body už na začátku. Ačkoliv je hra z roku 2009, není příliš náročná na hardware a povedlo se mi ji vcelku plynule rozběhnout i na mém stárnoucím Thinkpadu při zachování většiny pokročilých grafických efektů. Ani běh pod Wine hře nečiní sebemenší problém, není třeba laborovat s knihovnami ani s nastavením. Stačí prostě nainstalovat a začít pařit…

Torchlight-Logo

To obecně u her tohoto typu nebývá složité, Torchlight to navíc usnadňuje opravdu maximálně – nezatěžuje hráče ani příběhem. Pravda, něco tam je, aby se neřeklo, ale ani jsem ty pokusy nečetl. Stačí vybrat postavu (na výběr jsou tři předdefinované charaktery), zorientovat se v městečku a vydat se vzhůru dolů. Do dolů.

Podzemí se skládá celkem z 35 pater a prostředí se v pravidelných intervalech mění, cestou níž tedy krom úvodních dolů navštívíte jeskyně, vězení, pevnost… Ve všech patrech je třeba pokílit (to je odborný termín) všechno, co se vám postaví do cesty – nepřítel se drží sovětské doktríny, tj. že na vojenském umění je nejdůležitější hlavně přesila. Není mu to ale nic platné, neb povětšinou bídně a rychle hyne pod údery mečů a seker, proklán šípy či usmažen vypečeným fireballem.

Čas od času se objeví relativně nepříjemný boss, který vydrží o něco málo víc než kanonfutr, ale ne zas o tolik. Zatím jsem v 29. patře a ještě nevím kdo nebo co mě čeká na konci. Nicméně ale neočekávám zásadní změnu stylu. Dle recenzí se ale v posledních pěti patrech o něco přitvrdí. Na to se těším, protože zatím je to až moc jednoduché i na střední obtížnost. Na druhou stranu, není nic lepšího po perném pracovním dni, než vzít pár skřetů kladivem po hlavě beze strachu, že tam zase někde chcípnu.

A jelikož nemůžu zatím vyprávět o konci hry, povím vám tedy o něčem jiném. Pokud znáte Diablo, znáte i Torchlight. Samotný koncept originalitou fakt netrpí. Je to ale celé zpracováno trochu jinak – na rozdíl od vážného Diabla je prostředí skoro veselé, grafika je skvělá – lehce komiksová, plná divokých barevných efektů a připomíná WoW (alespoň dle zlých jazyků, já se ho nedotkl ani tyčí a onlajnovkám se dál vyhýbám). Čím hloubš se prokousávám, tím víc si připadám jako na tripu neb se sílou postavy roste intenzita kouzel a tím pádem i barviček, super! Podívejte se sami:

RPG element byl ohlodán až na diablovskou kost, můžete si vybrat ze tří povolání (válečník, amazonka a kouzelník), po postupu na vyšší level můžete distribuovat bodíky do čtyř základních charakteristik a vždy dostanete i jeden bodík do stromu vlastností, který je unikátní pro každou postavu. Ten obsahuje jak skilly aktivní (speciální údery, kouzla), tak i pasivní (lepší procento poškození při používání dvou zbraní, nižší ceny v obchodech). Fantazii se ale meze nekladou a tak i tupého barbara můžete naučit libovolným kouzlům a na kouzelníka můžete navěsit těžkou zbroj.

Základním kamenem hraní je loot. Ze zabitých nepřátel a z truhel padají tuny předmětů, od těch obyčejných (čti bezcenných) až po ty magické, raritní a unikátní. Všechny můžete sesbírat, nosit, prodávat a vylepšovat. Vtip je v tom, že máte omezený inventář. Ne, nehraje se na váhu předmětů, ani na jejich velikost. Máte prostě nějakých dvacet slotů a do každého se vám vejde jeden předmět, bez ohledu na to, jestli je to lahvička s lektvarem nebo obouruční rychlopalná opakovací hůl. Když se vám naplní inventář (pokud jste poctiví, tak už cca v půli každého levelu), můžete se vydat do města a za pár mrzkých grošů to tam prodat místním kolenovrtům. Gameplay se tedy skládá především z nekonečného rozhodování, kterého předmětu se zbavit a který radši uložit do truhly na později… a to je věru občas těžší úkol než rozsekání celého stáda entů a ještěrek dohromady. Nemluvě o tom, že většinu předmětů lze vylepšit vložením drahého kamenu nebo enchantem u vesnického kouzelníka.

Jedněmi z nemnoha originálních nápadů, které stojí za zmínku, je odebrání funkce save/load (hra se ukládá automaticky při průchodu do dalšího levelu nebo při použití jakéhokoliv portálu) a hlavně přidání zvířecího společníka. Zvolit si lze opět ze tří zvířátek a zvolený souputník vás pak doprovází celou dobu a má celou řadu zajímavých využití. Já jsem ho používal hlavně jako chodící druhý inventář, ale lze jej naučit i několika kouzlům a nebohé zvířátko pak plní nejen funkci šerpy, ale i healera. Jsem fanda jednomužných RPG a tohle mi přišlo jako skvělé řešení, kdy nemusím rozdělovat pozornost mezi víc členů party a přesto mít v zádech podporu.

Dalo by se toho asi napsat víc, ale už mě to nebaví. Můžete s klidným srdcem hru obloukem obejít a o nic zásadního nepřijdete, nicméně Torchlight za vyzkoušení určitě stojí. Je to oddychovka, která hlavně díky neustálému přívalu nových předmětů dokáže zabavit, byť ke konci se sice už začíná opakovat a lehce nudit. Ale není to Skyrim, co jste čekali? 🙂

Hra je k zakoupení na Steamu i na GOGu za pár grešlí.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice hry. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Nechte vzkaz...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s